Chat
Otázky můžete zasílat od 22.03.2009 do 22.04.2013.
Váš dotaz
Dotazy a odpovědi
, 28.08.2009
Dobrý den, obracím se na Vás s následujícím dotazem. Jsem pět let rozvedená a nyní mi manžel vyhrožuje, že po mně bude chtít vyplácet alimenty pro svou osobu, i když chodí do práce. Neví, jaká mám v tomto případě práva a povinnosti. Děkuji. KB
, 02.09.2009
Dobrý den paní Brašíková,
pokud Vám Váš exmanžel vyhrožuje, nebál bych se obrátit na Policii ČR. Co se vyplácení alimentů týče, tak se tyto otázky řeší při rozvodovém řízení. Pět let je dlouhá doba a ač nejsem právník, troufám si říci, že požadavky Vašeho manžela nebudou, i kdyby o ně soudně požádal, vyslyšeny.
, 02.08.2009
dobry den dnes jsem byl s petiletou dcerou na pohotovosti v krajske nemocnici v Litomysli a byl na me vymahan regulacni poplatek 90kc.Ktery jsem nakonec zaplatil.Otazka zni jak je to mozne?Jelikoz CSSD vyhrala krajske volby slibem ze odpusti poplatky v krajskem zarizeni vidim ze to byli plane sliby.dekuji.
, 02.09.2009
Dobrý den, slovo „vymáhán" mně připadá docela tvrdé. Pokud se nepletu, tak regulační poplatek v nemocnici za Vás hradí od února tohoto roku Pardubický kraj. Systém je nastaven tak, že Vám v nemocnici musí nabídnout možnost využití daru kraje a je jen na Vás, zda jej přijměte. Nebál bych se ve Vašem případě obrátit jak na krajský úřad, tak na vedení nemocnice s žádostí o prošetření.
, 24.03.2008
Pěkný den, mám dlouhotrvající zdravotní problémy. Posudková komise však označuje tento stav jako netabulkový a subjektivní. Chápu, musím. Teď bylo rozhodnuto o částečném důchodu na půl roku. Když neobjeví objektivní problém, půjdu do práce.Bohužel bych moc ráda, ale nemám na to. Můžu požádat o objektivní posouzení komisi jiného okresu? Děkuji za Váš čas a odpověď. Stáňa
Objektivní posouzení není možné žádat u posudkové komise jiného okresu. Máte možnost, když nesouhlasíte se stanoviskem okresní posudkové komise, odvolat se ke krajské komisi v příslušném kraji.
, 21.03.2008
Dobrý den. SBD Hradec Králové si do svých stanov odsouhlasilo, že majitelům bytů se nepočítají hlasy na schůzích samosprávy. To znamená, že o nakládámí např. s fondem údržby mohou rozhodovat pouze družstevníci, nevlastníci bytů. Těch se v našem domě s 21 bytovými jednotkami sejde tak 5 a tito lidé rozhodnou svým hlasovámím jak naložit v podstatě se v vším v domě a to i přes nesouhlas vlastníka bytu. Vše se děje podle zákona, ale bohužel v rozporu s ústavou. Obrana je prý jediná. Ústavní soud a tato cesta bohužel není snadná. Co je možno učinit, aby majitelé bytů mohli rozhodovat o nakládání se společným vlastnictvím? Děkuji za Váš názor.
"Dobrý den, neznám sice přesně stanovy SBD Hradec Králové, přesto věřím, že vychází z ustanovení platného Obchodního zákoníku, zákona o vlastnictví bytu a dalších návazných právních norem. Členských schůzí samosprávy družstevních domů se zúčastňují a hlasováním vyjadřují svůj názor skutečně jenom ""družstevníci"". Vlastníci bytových jednotek se schází na shromáždění vlastníků jednotek, toto svolává družstvo prostřednictvím svého zmocněnce v domě, jejich shromáždění se koná zpravidla bezprostředně po schůzi samosprávy nebo, co doporučuji, se koná souběžně s členskou schůzí samosprávy a o projednávaných věcech hlasují nejdříve ""družstevníci"" a pak následně ""vlastníci"". Celý postup je popsán v uvedených zákonných normách a byl bezpočetkrát publikován v různém odborném i běžném tisku. Z Vašeho dotazu mi není jasné, kolik je v domě vlastníků jednotek. Rovněž 5 družstevníků z domu o 21 bytech nemůže rozhodovat o nakládání s domem, o jeho zastavení ve prospěch jiného subjektu, pokud je ostatních 16 bydlících k tomu nezplnomocní. Řešení je tudíž jednoduché. Mít zájem o dění v domě, zúčastňovat se jednání a schůzí v domě a svým hlasováním se spolupodílet na rozhodování o opravách a údržbě domu. Problematiku správy domu Vašeho bytu řeší zák. 72/1994 Sb. v platném znění (k 1. 1. 2008 byl již 11x měněn). "
, 21.03.2008
Prosím o informaci, bývalý manžel již tři roky neplatí na své dvě děti, celkem mi dluží 120.000,- . Nemohu na něj podat žádnou exekuci, nemá majetek, vše propil,pracuje tzv. načerno, byl odsouzen 1 x podmíněně, 1x nepodmíněně na 4 měsíce a nyní nastoupil trest nepodmíněně na 6 měsíců. V minulém výkonu trestu začal pracovat a s JEHO souhlasem mi poslali z jeho výdělku 30% - pohých 800,- Kč a poradili mi, že mám příště podat návrh na výkon rozhodnutí srážkami z případného výdělku hned při nástupu do vězení. To jsem chtěla učinit, ale narazila jsem, on prý musí CHTÍT pracovat. Zdá se mu to nebo je to pravda. Záměrně se vyhýbá placení výživného, byl několikrát odsouzen, ale ON nemusí pracovat a tím splácet své dluhy. Chtěla jsem se tedy zeptat, jak to tedy opravdu je a co mám v té věci dál podniknout, abych pro děti získalala nějaké finance. Děkuji Zivčáková.
Neplacení výživného je trestným činem zanedbání povinné výživy (§ 213 trestního zákona). Za tento čin může být uložen trest odnětí svobody až na 3 roky. Podle § 28 zákona o výkonu trestu odnětí svobody patří mezi základní povinnosti odsouzených dodržovat stanovený pořádek a kázeň, plnit pokyny a příkazy zaměstnanců Vězeňské služby, pracovat, pokud je jim přidělena práce a nejsou uznáni dočasně práce neschopnými nebo nejsou po dobu výkonu trestu uznáni zdravotně nezpůsobilými k výkonu práce, plnit úkoly vyplývající z programu zacházení, šetrně zacházet se svěřenými věcmi, nepoškozovat cizí majetek, dodržovat zásady slušného jednání s osobami, s nimiž přichází do styku, a i jinak zachovávat ustanovení vnitřního řádu věznice. Dle § 30 zmiňovaného zákona o výkonu trestu odnětí svobody je třeba předchozího písemného souhlasu odsouzeného k zaměstnávání odsouzeného u jiného subjektu, než je věznice, to však neplatí, pokud je odsouzený zaměstnáván Českou republikou, krajem, obcí, dobrovolným svazkem obcí nebo subjektem, který jimi byl zřízen či založen a v němž mají většinovou majetkovou účast, většinový podíl na hlasovacích právech anebo vykonávají rozhodující vliv na jeho řízení či provozování. To znamená, že odsouzení mohou odmítnout práci pouze, co se týče soukromého sektoru. Pokud jde o odměnu příslušející odsouzenému za vykonanou práci, tak ta se pro účely srážek daní a pojistného na sociální zabezpečení nebo zdravotní pojištění považuje za příjem ze závislé činnosti. Z této odměny se po srážce zálohy na daň a pojistného provedou i další srážky jednak k úhradě výživného pro děti, kterým je odsouzený povinen poskytovat výživu, včetně příspěvku na úhradu nákladů při péči o dítě v ústavní nebo ochranné výchově, a jednak k úhradě nákladů výkonu trestu. Na základě výše uvedeného Vám radím podat návrh na výkon rozhodnutí srážkami z pracovní odměny odsouzeného.
, 20.03.2008
Dne 13.2.2008 Stala sem se učastnicí dopravní nehody. Podle vyjádření police ČR jsem nehodu nezavinila. Viníkem je nezletilý chlapec krérý mě zdrkle vběhl pod auto srážce sem již nemohla nijak zabránit. Chlapcovi se kromě šoku nic nestalo, ale mě vznilka škoda na vozidle do 5000Kč. Matka nezletilého z počátku slibovala že tuto škodu plně uhradí teď se k tomu staví záporně nebere telefón nereaguje na SMS. Jsem důchodce auto sem na vlastní náklady nechala opravit i když tato částka je přiměřená (1800Kč). Je nějaká možnost jak tuto náhradu škody uplatnit a jak. Velice děkuji za radu.
Lze podat k místně příslušnému okresnímu soudu žalobu na náhradu škody podle § 420 a následující zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky Kč 15.000,--, činí Kč 600,--. Co se týče odpovědnosti za škodu, tak dle § 422 občanského zákoníku za škodu způsobenou nezletilým odpovídá nezletilý, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky. Společně a nerozdílně s ním odpovídá ten, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled (rodič). Není-li ten, kdo způsobí škodu, pro nezletilost schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, odpovídá za škodu ten, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled (rodič).
