Rozhovor na téma Topolánkova vláda, nové vedení pardubického kraje, cestovní ruch, nadcházející předčasné parlamentní volby

Co považujete za největší chybu Topolánkovy vlády? 

Jednoduše řečeno balík reformních zákonů, se kterým vláda Mirka Topolánka přišla do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, nebyl projednán řádným způsobem ve vládní koalici, vůbec nebyl diskutován s opozicí a dokonce se v poslanecké sněmovně objevily vážné rozpory i mezi poslanci ze samotné ODS. Celý batoh reformních zákonů byl podvodem na voličích. Ve skutečnosti se o žádnou reformu a ozdravení veřejných financí vůbec nejednalo. Zákony byly šity horkou jehlou. Celá tragikomedie Topolánkovy vlády v poslanecké sněmovně přidala do kapes pouze nejbohatším z bohatých, ale velmi výrazně vypumpovala obsahy peněženek středněpříjmových skupin obyvatel a zejména nízkopříjmových vrstev občanů. Vláda Mirka Topolánka se pomstila všem mamkám, které musely umístit své novorozeně do inkubátoru, všem mamkám, které musely platit poplatky za návštěvu lékaře v případě nemoci svých dětí, poplatky za položky na receptu, poplatky za návštěvu pohotovosti s nemocnými dětmi. Topolánkova vláda se chovala naprosto asociálně, když nutila seniory platit krutě vysoké náklady za udržení své zdravotní péče. Od asociální politiky Topolánkovy vlády se odtáhli i samotní hejtmani za ODS. Vláda Mirka Topolánka byla vládou nespravedlivou vůči 90 % občanů.

Česká republika předsedala Evropské unii, jakou známkou byste předsednictví ohodnotili a proč?

Po mém soudu působení ODS v podobě Topolánkovy vlády v rámci předsednictví České republiky Evropské unii nezanechala žádnou výraznější stopu uznání, což také potvrdil francouzský prezident Nicolas Sarkozy našemu současnému premiérovi Janu Fišerovi. Právě pro nevýraznost předsednictví Mirka Topolánka v Evropské unii a za trapasy, kterých se jako hlava Evropy dopustil, když jako velký státník s malou hlavou poučoval amerického prezidenta Baracka Obamu a nazval jeho lék na krizi jako „cestu do pekel", tak bych mu za celou tuto iniciativu udělil pěknou českou čtyřku.

Vypořádala se minulá vláda s ekonomickou krizí?

Vláda Mirka Topolánka nazvala sociální demokraty za šiřitele poplašných zpráv, když hovořil předseda Jiří Paroubek o nutnosti státních zásahů s cílem tlumit dopady ekonomické krize. Naopak vláda Mirka Topolánka Českou republiku označila za jakýsi ráj v Evropě, za jakýsi kouzelný ostrůvek, kterému se ekonomická krize vyhne velkým obloukem. Vláda dlouhou dobu uváděla českou veřejnost v omyl, když tvrdila, že nám žádná krize nehrozí, protože naše banky jsou silné a stabilní. Zatímco sociální demokraté vyzývali vládu Mirka Topolánka k urychleným opatřením proti krizi, aby byli ochráněni občané, kteří žádnou krizi nezavinili, jediné na co se vláda Mirka Topolánka zmohla bylo, že si zřídila svůj NERV, kterým řádně zahrála na nervy obyčejným lidem, když opět dokázala, že je vládou pouze a jenom pro nejbohatší z bohatých.

Pardubický kraj má od loňského roku nové vedení, které vedou zástupci ČSSD. Jak byste jejich práci ohodnotili a co se novému vedení podle Vás podařilo?

Objektivně řečeno sociální demokraté prokázali, že své sliby z volební kampaně do krajského zastupitelstva mysleli zcela vážně. Sociálně demokratický tým na krajském zastupitelstvu pod vedením svého lídra Radko Martínka dokázal nejen zvítězit, obsadit místo hejtmana a členy krajské rady, ale zejména dokazuje, že umí plnit své sliby dané občanům. V běžné práci se dennodenně ukazuje, že Radko Martínek ne nadarmo byl členem vládního kabinetu a velmi dobře si uměl poradit s funkcí ministra pro místní rozvoj. Budeme-li bilancovat téměř roční působení hejtmana na kraji a celého jeho týmu, tak máme plné právo mluvit o velmi zkušeném hejtmanovi, pracovitém člověku, který se ale z druhé strany nenechá zdeformovat a pohltit svojí funkcí a občanům tak dokáže ukázat i svoji lidskou tvář. Sociálně demokratický tým vede krajský úřad profesionálně ve všech jeho oblastech. Nemohu si nepovšimnout působení náměstka hejtmana Jana Tichého v oblasti investic a při řešení tak rozsáhlé problematiky jako je doprava. Náměstkovi hejtmana se daří šetřit finanční prostředky v rámci realizovaných výběrových řízení a celou dopravní problematiku řeší s naprostou profesionalitou. Stejně obdobně bychom mohli hodnotit i rozsáhlou problematiku školství, zdravotnictví, venkova a zemědělství. Sociálně demokratický tým zkrátka prokázal, že se svěřenými krajskými veřejnými prostředky dokáže hospodařit lépe, obezřetněji a více ve prospěch občanů v Pardubickém kraji.

Celostátní politiku řada lidí hodnotí jako hrubou a příliš vzdálenou jednotlivému občanovi. Co by nově zvolení poslanci měli změnit?

Musím se Vám přiznat, že jsem politik a přesně právě toto mi na politice vadí úplně nejvíce. Je to chyba nás všech politiků dohromady. Lidé jsou mnohdy politikou zhnuseni a otráveni a po právu nám všem vyčítají, že se pořád hádáme a nedokážeme se dohodnout. Všichni politici by si měli uvědomit, že politika je řemeslo jako každé jiné a právě proto i politika vyžaduje fortel, zručnost, jisté nadání i talent, obecně řečeno prvky profesionality. Ti politici, kteří toto nahrazují hrubostí, vulgárností, hulvátstvím a osobními útoky, ti po mém soudu jednoho krásného dne lidi naštvou, otráví a docílí tak jediného, že se občané o politiku přestanou zajímat zcela úplně. Každý takový politický výtržník by si měl uvědomit, jaké ve skutečnosti páchá zlo na lidech samotných. Politika je řemeslo a smyslem či náplní tohoto řemesla je služba občanům, služba veřejnosti a budování společnosti, ve které se většina lidí cítí dobře. Je sice legitimní, že každý politik je rád, když je o něj zájem, když je středem pozornosti veřejnosti, když dokáže formovat veřejné mínění, ale to vše se nesmí stát cílem politiky v prvém sledu čili v prvé řadě. Středem pozornosti politiky a politiků vůbec musí být hájení zájmů většiny občanů, dosažení podmínek důstojného života, vytvoření nových pracovních příležitostí, zajištění rovného přístupu ke vzdělání, vytvoření vhodných podmínek pro výchovu dětí a pro život vícepočetných rodin. Vytvoření důstojných podmínek pro zajištění zdravotní péče všem lidem, vytvoření důstojných podmínek pro jejich zestárnutí. Politik musí zůstat slušným a korektním člověkem. Každý politik by si měl uvědomit, že ten, kdo je z jiné politické strany není pro něj nepřítelem či soupeřen na život a na smrt, ale partnerem ke vzájemnému dialogu, který musí nutně vyústit ve prospěch většiny občanů naší země. V tom osobně já spatřuji cíl, smysl, význam, a poslání politiky a politiků vůbec. Jiná forma politiky je bezbřehá exhibice duševních poruch.

V evropských volbách létala na mítincích vajíčka - považujete tento způsob nesouhlasu za adekvátní?

Je zcela lhostejné, zda-li se jedná o vajíčka či rajčata, brambory nebo shnilé hrušky, ale podstatné je, že je to chybný princip vyjádření projevu své vůle. Každá politická strana má plné právo na obhajobu svých politických názorů, neporušuje-li jimi ústavní pořádek České republiky a zákony této země. Každý má právo na svobodnou diskuzi, na pokojné sdělení svého odlišného politického názoru, každý má právo na otevřenou politickou či odbornou debatu. Projev nesouhlasu občanů ať jsou mladí či staří, s konkrétním politickým subjektem nebo politikem, řešit tím, že po něm budou házet vajíčkem, to by měla odmítnout celá občanská veřejnost. Je to projev určité formy agrese a to mezi slušné a korektní lidi zcela vůbec nepatří.

Cestovní ruch v kraji potřebuje zvednout, kam byste našim čtenářům doporučili se o prázdninách podívat?

Musím říct, že jak cestuji po našem kraji, tak mě ráz krajiny, příroda, celá ta scenérie lesů, luk a vod doslova fascinuje. Jsem unesen krásou přírody, pohybuji-li se po Ústeckoorlicku, v okolí Pastvinské přehrady, Kralického Sněžníku, v oblasti Králík, Svitavska, Moravskotřebovska, v oblasti Chrudimska a sečské přehrady a také se vždy s obdivem dívám na krásnou siluetu Kunětické Hory. Zkrátka náš Pardubický kraj se svojí přírodní scenérií bych v žádném případě a za žádnou cenu neměnil. Co je ale k diskuzi, je sama úroveň a profesionalita nabízených a poskytovaných služeb občanům. Jednoduše řečeno, máme krásné lesy, přenádherné louky, sytě barevné pastviny, krásné hory, tajemné obrysy kopců a vršků, parádní místa pro lyžovačku, cykloturistiku, pěší turistiku, jízdu na koni, či klidné svěží procházky. Takže ten základní fundament opravdu máme, ale co nám chybí jsou profesionálové, kteří s úsměvem na rtech, s trpělivostí a pokorou dokáží obsloužit svého hosta a zákazníka v rámci hesla „můj zákazník, můj pán". Nejen, že nám chybí moderní turistická infrastruktura, ale zejména nám chybí profesionálové na slovo vzatí, kteří by celou škálu služeb dokázali lidem nabídnout a zajistit. Je to profesionální armáda začínající od pokojských, uklizeček, číšníků, servírek, kuchařů, hoteliérů, pracovníků v infocentrech, lékařů a zkrátka všech těch s jejichž kukučí se při našem cestování setkáváme. Bez pochyby s tím souvisí i kultura cestování, úroveň a čistota veřejné osobní dopravy, ať železniční či autobusové, a tady si myslím, že bychom společně přeci jenom nějakou tu rezervu našli.

Rozhodly kraje správně, když zavedly zpětné proplácení zdravotních poplatků?

Zcela jednoznačně ano, už jenom jako formu protestu proti hyenizmu, který byl zaveden duem Julínkovsko-Cikrtovským. Tato negativa, formou nevraživosti občanů, dopadla na bedra Topolánkovy vlády - vlády ODS. Způsob zavedení poplatků, který zvolila ODS byl surový cynismus vůči:
- seniorům
- mamkám a jejich dětem
- novorozencům
- občanům s chronickými nemocemi
- trvale invalidním občanům
- lidem vyžadujícím speciální léky či speciální drahou léčbu

Jaký výsledek ve volbách v Pardubickém kraji budete považovat za velký úspěch?

Za opravdu velký úspěch bych považoval splnění volebního snu v podobě dosažení 7 zvolených mandátů pro ČSSD. Spokojený budu, když budeme mít o poslance více, než jsme měli nyní. Říkám to s důvěrou v to, že lidé už nechtějí, aby se budovala společnost výhradně výhodná pro nejbohatší z bohatých, protože každý občan má právo na slušné zacházení, na slušný a důstojný život, na slušné a důstojné pracovní prostředí. Takový výsledek očekávám proto, že věřím, že naši senioři si zaslouží důstojné podmínky při svém stárnutí, že si zaslouží důstojný důchod, že si zaslouží kvalitní sociální služby, že mají právo na rekreaci, odpočinek, kulturu a zábavu. Takový výsledek očekávám i proto, že věřím v to, že i ty mamky, které jsou v pozici samoživitelek mají právo na umístění svých ratolestí v jeslích a v mateřských školkách, že mají právo na to, aby i jejich děti si mohly dovolit jet na školy v přírodě, rekreační letní tábory, učit se bruslit, plavat, lyžovat, baletit, tancovat, hrát na hudební nástroj, zpívat či kreslit. Takový výsledek očekávám proto, že věřím, že každá máma chce pro své dítě to nejlepší. Jednoduše řečeno věřím, že obyčejné lidi nebaví dívat se na to, jak je podporována pouze privilegovaná vrstva nejbohatších z bohatých. Věřím že 99 % občanů nechce společnost, kde pro ty nejbohatší z bohatých neplatí heslo, že „bez práce nejsou koláče", ale platí naopak heslo „od ODS dostaneš dnes nové miliony či statisíce do kapes". Proto, aby ti nejbohatší mohli zbohatnout za vlády ODS, muselo těch 99 % občanů zkrátka zchudnout formou poklesu své životní úrovně. ODS ročně vytunelovala státní rozpočet o 140 mld. Kč, což poslala do kapes těm nejbohatším formou snížení přímých daní. Tyto chybějící peníze ve státním rozpočtu ODS vytahala z kapes širokých vrstev a širokých mas veřejnosti. ODS obrátila většině lidem kapsy naruby. ODS praktikovala politiku obráceného Jánošíka.

Proč by lidé měli jít volit?

Každý občan by měl umět využít svého volebního práva. Ve svobodných demokratických volbách má každý člověk, který nabyl plnoletosti právo na to, aby vyslovil svůj názor na to, jaká by zde měla být budoucí politická reprezentace. Respektuji tu skutečnost, že každému je sympatická ta či ona politická strana. Respektuji tu skutečnost, že se někdo může rozhodnout podle programu té či oné politické strany, podle lidí, kteří tu či onu politickou stranu reprezentují, podle toho jak se chovají a vystupují ti či oni politici z té či oné politické strany. Politik je veřejný činitel, který musí vždy býti otevřený, pravdomluvný, trpělivý, musí být otevřený i ke kritice a odlišné názory by měl vždy umět posoudit nebo umět vyhodnotit jako podklad k dialogu a ne jako impuls k útoku na jeho osobu. Všichni kteří mají právo na to, aby šli volit, by tak měli učinit a to předně ve svém vlastním individuálním zájmu. Přece rozumně uvažujícímu člověku nesmí a nemůže být jedno, jaké má či bude mít podmínky k životu, k výchově dětí, podmínky k formování svého rodinného prostředí, podmínky k práci, ke vzdělání, k zajištění základních svých potřeb a celkově vůbec podmínky k rozvoji své osobnosti. Člověk přeci není stroj ani otrok, ale každý muž či žena má svoji hrdost, důstojnost, má své sny, tužby, svá tajná či veřejná přání, své lásky, přátele, zkrátka každá bytost má svůj názor na život a ve svobodných demokratických volbách každý takový člověk rozhoduje o tom, kdo mu všechny ty jeho práva, tužby, sny a představy bude naplňovat a kdo je bude jakým způsobem ovlivňovat.

Proč by lidé měli jít volit sociální demokracii?

Ten, kdo spoléhá či chce spoléhat v životě pouze a jenom sám na sebe, ať takový člověk sociální demokracii radši nevolí. Ten, kdo chce, aby bez práce ještě více bohatly úzké privilegované vrstvy těch nejbohatších z bohatých, ať takový člověk sociální demokracii nevolí. Ten, kdo chce, aby nestudovali nadaní a pracovití studenti, ale aby si vzdělání a tituly mohli kupovat majetní a bohatí, ať sociální demokracii nevolí. Ten, kdo zdraví člověka vidí pouze okem byznysu, dobrého kšeftu, kdo se na rakovinu dívá, jako na vynikající příležitost vysokých výdělků pro výrobce léků, ten, ať sociální demokracii nevolí. Ten, komu se zablýská před očima, když uvidí seniora hledajícího sociální služby, protože v tom vidí dobrý kšeft, ať sociální demokracii nevolí. Ten, kdo chce prosperitu země, kdo chce tržní hospodářství s lidskou tváří a se zdravou dávkou potřebné ochrany zaměstnanců, ať volí sociální demokracii. Ten, kdo chce, aby se dařilo pracovitým lidem, aby se dařilo podnikatelům, ten, ať volí sociální demokracii. Ten, kdo chce, aby lidem nebyla pošlapána důstojnost, aby za práci dostali slušně zaplaceno, aby lidem nebyla znehodnocována nominální mzda, aby lidem nebyla snižována spotřeba a koupěschopná poptávka, ten, ať volí sociální demokracii. Ať volí sociální demokracii všichni ti, kterým nejsou cynicky lhostejní staří občané, postižení, nemocní, bezmocní, sociálně handicapovaní, matky samoživitelky, sirotci či jinak postižení občané. Ať volí všichni sociální demokracii ti, kteří vyznávají solidaritu mladých se starými, zdravých s nemocnými, silných se slabými, bohatých s chudými, úspěšných s méně úspěšnými. Ať volí sociální demokracii každý občan, který si uvědomuje, že málo kdo chce žít v naprosté izolaci, proto se lidé zamilovávají, hledají si partnery, vyhledávají známé, kamarády, proto vznikají různé komunity, společenství a proto svoji roli má i stát a jeho veřejné instituce. Je proto nutné hledat zdravou proporci mezi platbou daní a to jak přímých ze svých příjmů, tržeb či mzdy, tak je nutné hledat optimální proporci mezi daňovým zatížením širokých vrstev veřejnosti rostoucími sazbami nepřímých daní a to daněmi spotřebními a daněmi z přidané hodnoty. Dále je také nutné hledat optimální proporci mezi platbou zdravotního a sociálního pojištění, a to jak zaměstnavateli tak i zaměstnanci, a kvalitou poskytované zdravotní péče ve státních či dnes krajských zdravotnických zařízeních. Vždycky bude společnost složená z mladých a starých, bohatých a chudých, středněpříjmových a nízkopříjmových skupin obyvatel, vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných, studujících či vyučených, tato kategorizace je přirozená. A také přirozené a správné je to, když je ve společnosti či ve státě spokojena většina lidí s vládou a nebo vládnoucí politickou. Je-li tomu naopak a s těmito institucemi je spokojeno pouze 10 % privilegovaných, tak to není správné a proto prosím, chcete-li mít většinu lidí spokojených, běžte k volbám a volte sociální demokracii.